20. Hostující kurz – KURZ VÝROBY BOT – SANDÁLKY HUARACHE (8/4 24*) ZRUŠENO !!

Co jsem získala :
– větší nohy
– klenbu
– rovné prsty
– citlivé nohy
– zdravá záda
– chuť chodit
– pěkné nohy

Obvyklá otázka je: „A tobě se to líbí? A už v tom jedeš dlouho? To je teď móda?“ a hned si taky odpovídají: „Mě se to nelíbí. Ta noha v tom vypadá tak velká. Mě by tlačily ty kamínky.“
Není… je to zdravý rozum. A můj velký „aha moment“ nastal před víc jak 2 lety.

Záda mě poprvé zaskočila ve 42 letech. Klasicky v bederní oblasti. Trocha homeopatie a akupunktury to povolila, jenže jak jsem se cítila ve stresu, zaskočila zase. Takže nastalo kolečko: více chůze, i několik km denně, aspoň protáhnu psa, více cvičení, cvičení s pružnými lany, více masáže, soukromá kranisakralní terapeutka a nic. Stačil rychlý nebo neobvyklý pohyb a už jsem se belhala celá nakřivo. Sbírat psí exkrementy byl nadlidský výkon.

Psychosomatika mluví jasně. Moc jsem si naložila, copak to nesu, za koho to nesu, kdepak se vyhýbám zodpovědnosti. Kroutím se jak paragraf, z čeho se chci vykroutit, čemu říkám ,“ne“.

Po kolečku sebeobviňování, jsem si řekla, že co nemůžu změnit, nechám být a přidám radost. Potřebuju pohyb, který mě baví. Tak jsem si začala doma tancovat. Bosá. Páteř byla lepší po tancování a ve dne horší. Hmmm. Tak který pohyb dělám nejčastěji? Chodím. No a tak jsem zadala do vyhledávače chůze a to bylo překvapení. Nejde jen o to jak chodíte, a že jsem se mučila v tvrdých a úzkých botách s podpatkem i bez podpatku a chtěla změnit způsob chůze, ale i o to, v čem chodíte. Cvičit hodinu a pak si obout boty s tvrdou a úzkou špičkou a být v nich několik hodin je nanic.

Zlí jazykové tvrdí, že soudruzi udělali chybu už ve středověku, když šlechta se nechávala vozit a nosit a tudíž boty s úzkou dlouhou špicí byly znakem blahobytu a nicnedělání. U žen se podpatek zvyšoval a zvyšoval, a čím byla nestabilnější, tím byla lehčí kořistí. O japonkách a kultu malých nohou si můžete najít info na netu. Moje spolužačka sice tvrdí, že botu s podpatkem v mžiku vyzuje a útočníka udeří, mě se to tedy nikdy nepodařilo. Klátit se na jednom vysokém podpatku fakt nejde. Dáma si sedne.

Moje první boty byly Vivobarefoot a bylo to super. Svoboda prstům a bolest pat a zaktivovaný halux. No nic není zadarmo, že? ???? Dnes bych byla opatrnější. Vzala bych větší číslo a tlustší podrážku, takzvaný kompromis a pomalu si zvykala.

Změnit den ze dne obuv je prostě velký kus. Změnit chůzi jde celkem snadno. Mě pomohlo soustředit se na tu „zadní nohu“ na odraz a pomalu nechat dopadat dopředu. Na celou nohu. Ona si místo najde. Jako v životě. Odrazit se od minulosti a koukat dopředu, kam mě nohy nesou ???? Kamarádka to nepotřebovala vůbec, páč se nese jako víla a našlapovala vždycky na celou nohu. Asi měla jinou matku. Moje matka vyděšeně křičela, že se na mě nedoplatí, když rostu 12cm půlročně a zakoupila mi boty číslo 41. Tam jsem se nedopracovala ani teď, když se mi noha pěkně zvětšila. Takže jsem ty boty držela ve svých 13ti letech skrčenými prsty a dupala, aby mi nespadly.

Tím se dostáváme k dalšímu bodu, při nošení barefoot obuvi, se nejen vybuduje klenba ale i se noha jakoby maličko rozplácne v oblasti prstů a prodlouží. Je třeba na to myslet a mít nadměrek 1cm, a pak, když se zvětší, prodat ty boty dál a koupit větší. Tím jak je bota dost široká, na pružné podrážce, nedochází obvykle k žádnému sešlapání. Většina je i pratelná.

Paty se mi uklidnily po změně chůze. A co víc, úplně mě přestaly bolet nohy večer a ta křečová vnitřní žíla, která mi cukala v noci uvnitř nohy, je pryč.

A zase ta kamarádka, která umí vyhledávat báječné slevy a nakupovat na e-shopu v cizině a je taky tvořivá, (Simona Hrabalová) tak že si uděláme sandály – huarache. Jsou tak krásné a lehké, že na ně děláme workshopy, a kdo má zájem, může nás kontaktovat, i sám. Kus plotny a šňůrka se najde.
Sandály mě dovedly k prstovým botám. Mě prostě vadil ten halux vizuálně. Zázraky ihned a kouzla na počkání nejsou. Jak se rovnaly prsty, tak to bylo více vidět.

Moje psychosomatické okénko: haluxy trpí více ženy. Úzké boty na podpatku, tlačí palec k prstům. Celá noha je v křeči. A ten kloub je o smutku. A o čase. Kolik času ještě mám. U žen celkem častá mentální smyčka. Mě začal vyjíždět po rozvodu. Rozčarování z toho, že pohádka a byli šťastně až do smrti se nepovedla.

Prsťáky dají každému prstu svůj chlíveček, a i když chápu, že ne každá žena-dáma je dá, mě sedí. Nosím je venku i na doma místo papučí. Když je obouvám, procvičím si prsty, zapíďalim si.
Chodit bosa je fajn ale jestli jsou už prsty zkřivené a noha plochá, v křeči, tak prsťáky vlastně poskytnou oporu, udělají dlahu a jemně nechají každý prst pracovat sám za sebe. Tím se vytvoří klenba, jinak se nasvalí nohy, zadek se vrátí na své místo a drží páteř a obratle odspodu. Po 2 letech jsou jinak nasvalená i záda. Pružnost především. Záda už druhý rok bez potíží.

A teď ty kamínky a chůze po tvrdém povrchu. Ve městě prý nenosit. To je velký blud. V lese a v horách taky šlapete po šiškách a kamenech a tvrdé cestě, měkká louka je jen občas. Reflexní plošky na chodidlech se tím masírují a bosonohé stezky s různými povrchy už vznikají, jako houby po dešti.

Ve městě je třeba zpomalit. Je to dobrodružství, vybírat si cestu. Zjistíte, ze žádná ani silnice ani chodník není rovná, všude jsou kopečky a prohlubně. Zpomalení je fajn. Najednou se můžete kochat a objevovat a všímat si, jak lidi běží, cválají a nestíhají. Slyšet ten šum. Na začátku jsem se bála v tom chodit s 30 kg psem, přece jen 3 mm Vibram, když pes zatáhne… ukázalo se, že jsem jak přikovaná, stabilní, přilepená k zemi…

Takže základ je široká anatomicky tvarovaná špička. Rovná podrážka. Na začátku spíš tlustší, která tlumí dopad, kompromis. Ohebná podélně i příčně.
Děkuji Simona Hrabalová , že se mnou jde tou cestou i se svými 3 dětmi.
Nejvíc inspirace mám ze skupiny Barefoot nejen pro děti – https://www.facebook.com/search/top/…. Kde je v souborech spousta užitečných odkazů a najdete tam i odkazy na měření nohy u fyzioterapetů, a nebo na cvičení přirozeným pohybem.
K fotkám dám popis a proč je nosím já s úzkou štíhlou nohou.
Odkazy na e- shopy a obchody:
https://cz.joe-nimble.com/ jsou krásné a pohodlné
https://www.vivobarefoot.cz/ celoroční, mokasíny, sportovní obuv i pohorky
https://www.prstove-boty.cz/ naše oblíbené fivefingers
https://ahinsashoes.cz/ veganské, šité fuzioterapeutem, na širší nohu a vyšší nárty
https://www.pathikshoes.cz/ u Pathika najdete balerínky Amelíny, ale i celoročky a dětské papučky
http://zkama.cz/ je ze Zlína a šije balerínky, tenisky i sandálky. Nejsou na úplně úzkou nohu.
https://www.barefootbrno.cz/ brněnský internetový obchod, kde si můžete vyzkoušet a koupit řadu barefoot značek

Není v mých silách to posílat každému zvlášť a vznikají další a další krásné a opravdu dámské barefoot boty a ptají se další a další.
Simona Hrabalová – Na vlnách života
Věrka Lukášková